Režie
Ivan Buraj

Obsazení

Věra
Lucie Andělová / Kamila Valůšková

Michal
Jiří Miroslav Valůšek

Bedřich
Matěj Nytra

„Pro koho myslíš, že to všechno děláme?“

70. léta. Normalizační ticho. Vítej na „vernisáži“ našeho dokonalého husákovského bytu – není tu k nalezení ani jeden kiks, Bedřichu! Václav Havel a jeho disidentské alter ego Bedřich v absurdní grotesce-satiře z přelomového roku 1975.

„Nemáme zatopit v krbu?“ Čas protéká a éra skloněných hlav se zdá být nekonečná… Co dělat dál? Jak žít (s) pravdou? Aktivizuj se! Střet ideálního (neporaženého?) snaživého páru a zachmuřeného ego-intelektuála na rozcestí. Od sebereflexe k depresi, od deprese k akci. Havel napíše Husákovi!

Inscenace vznikla u příležitosti nedožitých osmdesátin Václava Havla. Premiéra se uskutečnila v rámci festivalu Centra experimentálního divadla Málo bylo Havla!

Režie
Kolektiv HaDivadla

Hrají
Adolf Hitler
Petr Jeništa j.h.

Eva Braunová
Táňa Malíková

Magda Goebbelsová
Simona Peková

Joseph Goebbels
Jan Lepšík

J. V. Stalin / Hermann Göring
Zbyšek Humpolec

Heinrich Himmler, SS služba
Jiří Svoboda

Sekretářka Johanka
Kamila Valůšková

Georg Tabori / Helmut Goebbels
Šimon Klacl j.h. / Teodor Švanda j.h.

„Možná, že velké dějiny začaly na nádraží ve městě Brünn…“

Arnošt Goldflam, režisér, dramatik a dlouholetý člen HaDivadla, opět mezi svými! Goldflamova sarkastická komedie zobrazuje největšího zločince planety – od jeho vzestupu, který začal propadem u zkoušek na vídeňskou výtvarnou akademii, až po jeho – ne pád, ale fantazijně ironický únik do Jižní Ameriky. Jednotlivé výjevy z „Führerova“ života se proti očekávání neodehrávají v jednacích sálech nebo na přeplněných tribunách, ale v jeho soukromí. Scény z „Hitlerovic kuchyně“ jsou plné groteskního a osvobozujícího humoru, nadsázky a nápaditých situací, které hravě spojují střípky reálií spolu s autorovou ironickou imaginací. Dnes již legendární inscenace HaDivadla, ve které v hlavní roli exceluje nezaměnitelný Petr Jeništa.

Efekty v představení: mlhostroj, otevřený oheň, kouření a střelba

Akce
V PAŘÍŽI BYCH TĚ NEČEKALA, TATÍNKU
Popis:
Petr Nárožný v hlavní roli komedie o pařížském dobrodružství sympatického venkovana

česká premiéra
osoby a obsazení
Maxim, provinční výběrčí přímých daní Petr Nárožný
Cerise, společnice Třešnička Jana Malá nebo Týna Průchová
Liliana, atraktivní sousedka Jarmila Švehlová
Evženie, manželka ministra Simona Postlerová nebo Miroslava Pleštilová
Angelika, společnice Anita Barbora Šťastná Petrová nebo Malvína Pachlová
Norbert, ambiciózní snoubenec František Skopal neboMartin Sochor
Viktor, záletný ministr Jan Šťastný nebo Jan Čenský
Režie Jan Novák
Překlad Jan Cimický
Úprava Petr Nárožný Scéna a kostýmy Josef Jelínek
Technická spolupráce Luboš Loubal, Aleš Hanzlíček
Kostymérky Petra Dolanská, Helena Konarovská

Výběrčí přímých daní ze zapadlého provinčního městečka se jednoho dne rozhodne, že překvapí svoji dceru a navštíví ji v Paříži. Starostlivý otec s podivem zjišťuje, že jeho milovaná dcera již nepracuje v pojišťovně, ale pohybuje se jako společnice ve světě velké politiky a obchodu, ve kterém se rázem ocitá i on. V tomto spletitém prostředí se tatínek rychle zorientuje, a když okouzlí manželku svého nejvyššího šéfa, zcela to změní jeho život, budoucnost dcery, a dokonce i složení vlády. Rozjede se uragán záměn a komických situací, které neberou konce. Komedie Jeana Barbiera (originální název Ma fille travaille a Paris) o pařížském dobrodružství sympatického venkovana ze Spáleného Poříčí nad Seinou nabízí dvě hodiny emocí a smíchu. V současné době nejznámější autor konverzačních komedií ve Francii je pokračovatelem tradice bulvárního divadla ve stylu Feydeaua a Labiche.

Osobitá zpěvačka s nezaměnitelným sametovým altem Lenka Nová, která se v posledních letech nejvíce prezentovala na koncertech s Michalem Horáčkem, navázala spolupráci s klavíristou a skladatelem Petrem Maláskem. Hudební spojení těchto dvou osobností hned po prvních koncertech zaznamenalo velkou pozornost a nadšení publika. V písních, které Lenka prezentuje svým velmi osobitým pojetím, se prolínají příběhy ženy, která vedle krásného hlasu, profesionality a noblesy na podiu zůstává duší a srdcem především obyčejnou holkou, která prožívá životní radosti a strasti všedních dnů a nepřestává věřit v lásku a životní naplnění. Vynikající Petr Malásek pak velmi zkušeně a instinktivně doprovází na klavír jednotlivé písně. V sálech vzniká neopakovatelná atmosféra srovnatelná s koncerty, kdy Petr spolupracoval na jednom podiu s Hanou Hegerovou.

Režie
Marián Amsler

Hrají
Gerta Schnirch
Lucie Andělová / Agáta Kryštůfková / Sara Venclovská j.h.

Barbora Schnirchová, matka / Theresa Bauer, kamarádka
Gabriela Štefanová j.h.

Friedrich Schnirch, otec / pan Novák, tajný
Jan Lepšík

Fridríšek, bratr / Schmidt, komisař
Zbyšek Humpolec

Barbora, dcera
Marie Ludvíková

Karel Němec
Jiří Svoboda / Jan Grundman j.h.

Domovník / Pešek, soudruh
Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Anna Marie Judexová / Ida Zipfelová
Táňa Malíková / Magdalena Straková

Hermína Herzigová / Janinka Hornová
Kamila Valůšková / Kateřina Jebavá j.h.

Hubert Šenk / Oscar Judex / Rudolf Spacier / Eduard Beneš / Jára
Jiří Miroslav Valůšek

Zipfelová, vdova
Simona Peková

Soused, Řek
Miroslav Kumhala

Sousedka, Řekyně
Kateřina Kumhalová (English) Kateřina Kumhalová

„Máme to uzavřené, historie už to zpracovala, tak pročpak se k tomu vracet?“

Příběh o lidském osudu zlomeném dějinami, o vině Čechů a Němců, o tom, zda je možno odpustit a porozumět, je dramatizací úspěšného románu současné české prozaičky Kateřiny Tučkové. Vychází z historických událostí, nedílně spojených s minulostí města Brna. Konkrétně zobrazuje tzv. „brněnský pochod smrti“ a osudy jeho účastnice, Gerty Schnirch, pocházející z německo-české rodiny.

Inscenace je příspěvkem ke společenské diskuzi k doposud nedostatečně reflektovaného tématu odsunu českých Němců. Osud Gerty Schnirch ukazuje události druhé poloviny dvacátého století z perspektivy člověka, který na základě dějinných událostí a politických rozhodnutí ztratil svůj občanský status v zemi, kde se narodil, musel zůstat i zemřel bez toho, aniž by dokázal odpustit.

Inscenace získala Cenu Divadelních novin 2015 v kategorii Činoherní divadlo. Sara Venclovská nominována na Cenu Divadelních novin 2015 (herecký výkon).

Efekty v představení: mlhostroj, kouření, krev, voda, krupice a střelba

Režie
Marián Amsler

Hrají
Gerta Schnirch
Lucie Andělová / Agáta Kryštůfková / Sara Venclovská j.h.

Barbora Schnirchová, matka / Theresa Bauer, kamarádka
Gabriela Štefanová j.h.

Friedrich Schnirch, otec / pan Novák, tajný
Jan Lepšík

Fridríšek, bratr / Schmidt, komisař
Zbyšek Humpolec

Barbora, dcera
Marie Ludvíková

Karel Němec
Jiří Svoboda / Jan Grundman j.h.

Domovník / Pešek, soudruh
Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Anna Marie Judexová / Ida Zipfelová
Táňa Malíková / Magdalena Straková

Hermína Herzigová / Janinka Hornová
Kamila Valůšková / Kateřina Jebavá j.h.

Hubert Šenk / Oscar Judex / Rudolf Spacier / Eduard Beneš / Jára
Jiří Miroslav Valůšek

Zipfelová, vdova
Simona Peková

Soused, Řek
Miroslav Kumhala

Sousedka, Řekyně
Kateřina Kumhalová (English) Kateřina Kumhalová

„Máme to uzavřené, historie už to zpracovala, tak pročpak se k tomu vracet?“

Příběh o lidském osudu zlomeném dějinami, o vině Čechů a Němců, o tom, zda je možno odpustit a porozumět, je dramatizací úspěšného románu současné české prozaičky Kateřiny Tučkové. Vychází z historických událostí, nedílně spojených s minulostí města Brna. Konkrétně zobrazuje tzv. „brněnský pochod smrti“ a osudy jeho účastnice, Gerty Schnirch, pocházející z německo-české rodiny.

Inscenace je příspěvkem ke společenské diskuzi k doposud nedostatečně reflektovaného tématu odsunu českých Němců. Osud Gerty Schnirch ukazuje události druhé poloviny dvacátého století z perspektivy člověka, který na základě dějinných událostí a politických rozhodnutí ztratil svůj občanský status v zemi, kde se narodil, musel zůstat i zemřel bez toho, aniž by dokázal odpustit.

Inscenace získala Cenu Divadelních novin 2015 v kategorii Činoherní divadlo. Sara Venclovská nominována na Cenu Divadelních novin 2015 (herecký výkon).

Efekty v představení: mlhostroj, kouření, krev, voda, krupice a střelba

Správně, proč by pár starých sádelnic jako my nemělo mít trochu legrace. Počkejte, skočím pro víno.

Česká populace stárne. V časech rekordní zaměstnanosti hrozí čím dál tím většímu počtu lidí budoucí nezaměstnanost (stroje). Jak využít léta oddechu? Stará se vůbec společnost o své znavené a vysloužilé? Jak stárnou herci? Dá se uhrát čilost?

Důchodkyně Greta, Erna a jejich služebnice Marjánka na konci svých propracovaných životů. Seschlá těla u stolu a jediná svobodná činnost, kterou lze provozovat bez omezení: mluvení. Dialog se mění v monolog a soucit byl kolektivně spláchnut do záchodu. Jak se zabavit? Kam se pohnout? Je vůbec potřeba někam chodit? Obraz odstrkované vrstvy společnosti, interiér domácí defektní demokracie. Každý má právo na svou smrdutou historku!

Návrat triumfální debutové komedie bouřliváka Wernera Schwaba (1958–1993) na českou scénu. „Kolosální lhář“ z rakouského Grazu znovu v akci.

Režie
Kamila Polívková

Erna
Marie Ludvíková

Greta
Monika Maláčová j.h.

Marjánka
Kamila Valůšková

Heřman Červ
Mark Kristián Hochman

Štístko a Poupěnka – Ať žijí pohádky!Štístko a Poupěnka na ticketportal.cz
V zbrusu novém představení se Štístko a Poupěnka se svými broučky dostanou do pohádkového lesa.
Natrefí na skřítka Tik Ťaka, kterého ještě nikdo nechytil. Naučí Pyšnou princeznu kouzelná slůvka. Pomůžou Karkulce, aby jí nesežral vlk. Potkají Jeníčka a Mařenku a perníkovou chaloupku. Budou si hrát na Pejska a Kočičku. Dokonce jim bude plnit sny Zoubková víla. Budeme papat ovoce a zeleninu se supermanem Mňamáčkem. Nezapomenou, že jen Kamarádi drží všichni za jednoho a jeden za všechny. A samozřejmě zahrají a zazpívají svoje osvědčené hity, které broučkové tak milují.
Těší se na vás Štístko a Poupěnka na představení: Ať žijí pohádky!
Délka představení cca 60 minut

BONUS V PODOBĚ DVD!
Při nákupu čtyř vstupenek (společně v jednom nákupu) získáte jako bonus voucher na DVD Živě Štístko a Poupěnka – Jedeme na výlet. DVD obdržíte výměnou za voucher před začátkem vystoupení u vstupu do sálu.

Každá osoba (dospělý i každé dítě bez omezení věku) musí mít platnou vstupenku!
Do sálu můžeme vpustit jenom tolik osob, kolik je míst v sálu.Záleží nám na bezpečnosti a pohodlí našich broučků!

Poslední říjnovou neděli přijede do Brna po několika letech australský
zpěvák Mick Harvey, který spoluzakládal temnou kapelu The Birthday Party
a koncertoval s The Bad Seeds Nicka Cavea i s PJ Harvey.
Brňané jej znají z účinkování na Henry Lee Festu, kde hrál ve seskupení
Ministry Of Wolves.

Spolu s Mickem Harveyem se na koncertě představí Steve Shelley, bubeník
ikonických Sonic Youth, pro mnohé nejlepší kapely všech dob.

Elitní sestavu doplňují hudebníci JP Shilo a Glenn Lewis.

Video : https://www.youtube.com/watch?v=59R699WjO4k

Časový line – up
18.00 doors open + Vincent Vega
20.00 Mick Harvey in concert

3. června 1821 ubodal Johann Christian Woyzeck, syn parukáře a chudý voják, svou družku a matku sotva narozeného syna. Byl popraven roku 1824 v Lipsku na náměstí. Byl příčetný? Je (sám) vinen? Prekarizovaný jedinec a jeho zápas s okolím! Hra o čas.

Symbol „Woyzeck“ jako moderní tragédie světa, který je cynický a jeho tlak nezná mezí. Roztrojený člověk a hranice práce. Nic se nezměnilo. Dvě stě let zpátky! Tempo Woyzeck: Ze služby na nákupy. Nástup, nácvik. K cirkusu. Holit. Od hejtmana domů – k Marii. Dítě hladoví, Woyzeck se stará. Tělo Woyzeck v kleštích lékařského experimentu ztrácí sílu (hrachová dieta!). Je šance odtud zmizet? Někam jinam – za okraj tuhé reality? Halucinace nebo smrt! Nebo vykoupení? Stihneme si vůbec vybrat?

V inscenaci Miroslava Bambuška je určující dramatickou figurou hudba Tomáše Vtípila: zvuk jako rezonátor paralyzovaných stavů (anti)hrdinů a jejich vnitřní tísně. A naděje. Schizofrenní opera. Česko-německá připomínka nadčasového Büchnerova dramatického fragmentu.

Režie
Miroslav Bambušek

Obsazení

Woyzeck
Mark Kristián Hochman

Doktor
Jiří Miroslav Valůšek

Hejtman
Simona Peková

Marie
Kamila Valůšková

Tambor
Jan Lepšík

Ahmet
Jiří Svoboda

Markéta
Agáta Kryštůfková / Marie Ludvíková

Hospodský, Žid
Cyril Drozda / Miroslav Kumhala

Stařec
Miloslav Maršálek

Dívka
Magdalena Straková

Dav
Eva Pešová, Markéta Hasilová a další

Zpěv I
Jana Vondrů

Zpěv II
Pavla Klusová

Housle, elektronika
Tomáš Vtípil

Barytonsaxofon
Vítězslav Holata

Tenorové banjo
Josef Zámečník

Bicí
Petr Fučík

Bláznivý příběh mimozemšťana, který touží stát se pozemšťanem. Pohybuje se po planetě Zemi a bedlivě nás pozoruje, aby se naučil být jako my. Nemá to ale jednoduché. Jsme totiž podivnější, než si myslel. Podaří se mu pochopit naše chování a zapadnout do společnosti?

Ve své nejnovější autorské inscenaci Pavol Seriš satiricky pohlíží na chaotický svět, který dnešní člověk přijímá jako normu. “Pozemšťan” je divadelní zprávou o lidech 21. století, kteří se dívají všude kolem sebe, jen ne do zrcadla. Fyzický stand-up a komediální pantomima o tom, jak se chováme a jací jsm

3. června 1821 ubodal Johann Christian Woyzeck, syn parukáře a chudý voják, svou družku a matku sotva narozeného syna. Byl popraven roku 1824 v Lipsku na náměstí. Byl příčetný? Je (sám) vinen? Prekarizovaný jedinec a jeho zápas s okolím! Hra o čas.

Symbol „Woyzeck“ jako moderní tragédie světa, který je cynický a jeho tlak nezná mezí. Roztrojený člověk a hranice práce. Nic se nezměnilo. Dvě stě let zpátky! Tempo Woyzeck: Ze služby na nákupy. Nástup, nácvik. K cirkusu. Holit. Od hejtmana domů – k Marii. Dítě hladoví, Woyzeck se stará. Tělo Woyzeck v kleštích lékařského experimentu ztrácí sílu (hrachová dieta!). Je šance odtud zmizet? Někam jinam – za okraj tuhé reality? Halucinace nebo smrt! Nebo vykoupení? Stihneme si vůbec vybrat?

V inscenaci Miroslava Bambuška je určující dramatickou figurou hudba Tomáše Vtípila: zvuk jako rezonátor paralyzovaných stavů (anti)hrdinů a jejich vnitřní tísně. A naděje. Schizofrenní opera. Česko-německá připomínka nadčasového Büchnerova dramatického fragmentu.

Režie
Miroslav Bambušek

Obsazení

Woyzeck
Mark Kristián Hochman

Doktor
Jiří Miroslav Valůšek

Hejtman
Simona Peková

Marie
Kamila Valůšková

Tambor
Jan Lepšík

Ahmet
Jiří Svoboda

Markéta
Agáta Kryštůfková / Marie Ludvíková

Hospodský, Žid
Cyril Drozda / Miroslav Kumhala

Stařec
Miloslav Maršálek

Dívka
Magdalena Straková

Dav
Eva Pešová, Markéta Hasilová a další

Zpěv I
Jana Vondrů

Zpěv II
Pavla Klusová

Housle, elektronika
Tomáš Vtípil

Barytonsaxofon
Vítězslav Holata

Tenorové banjo
Josef Zámečník

Bicí
Petr Fučík